Dětské koliky jsou jedním z nejčastějších problémů během prvních třech měsíců života dítěte. Vyznačují se většinou neutišitelným pláčem, který může přecházet až v záchvatovité stavy. Pokud pronikavý pláč trvá déle než tři hodiny denně a více než tři dny, je téměř jasné, že jde o kojeneckou koliku.
Jak ji poznáme?
Úporné bolesti bříška novorozenců a kojenců, napínání svalů, nápadné ohýbání a přitahování nožiček k bříšku, někdy až zrudnutí v obličeji doprovázené únikem plynů, záchvaty neutišitelného křiku a neklidu. Koliky se vyskytují u novorozenců a kojenců bez rozdílu pohlaví již od druhého týdne až do pátého měsíce věku s vrcholem kolem druhého měsíce života.
Jaká je příčina?
Dětské koliky zkoumala řada výzkumů, ale přesná příčina stále známa. Vyskytují se u dětí kojených i u dětí na umělé výživě. Jejich vzácnou příčinou je pak alergie na bílkovinu kravského mléka. Jednou z hlavních příčin ale pravděpodobně bude dostatečně nevyvinutá střevní mikroflóra a celý zažívací trakt, který je pak náchylný na sebemenší změny ve stravě či v prostředí. Za kojenecké koliky totiž může i brzké zavádění tuhé stravy, či špatná technika kojení, kdy dítě spolyká příliš mnoho vzduchu. Dětské koliky může být způsobena i psychickou nerovnováhou dítěte i matky.
Jak předcházet kolikám či je minimalizovat
Starost a obavy rodičů mohou být minimalizovány, jestliže dětský lékař celou problematiku podrobně vysvětlí a opakovaně diskutuje. Velmi důležité je oběma rodičům zdůraznit nezhoubný charakter kolik a jejich časovou omezenost. Důležité je rodičům připomenout i včasné krmení hladového kojence a také zásady správného ošetřování, včas měnit mokré pleny a tak zajistit příznivé podmínky, aby dítě nekřičelo a nebylo neklidné například v chladném prostředí. Byla zkoušena i uklidňující hudba společně se zvýšenou pozorností rodičů zahrnující kontakt očí, mluvení, doteky, hra, procházky, to může být v některých případech účinné a nikdy neuškodí.
Velkou roli u novorozeneckých a dětských kolik hraje nerovnováha složení střevní mikroflóry a nízký počet laktobacilů. Střevní mikroflóra je důležitá pro dozrávání imunitního systému, má velkou metabolickou aktivitu a během života se mění. Laktobacillus přispívá k celkovému zdraví, podporuje fyziologické funkce střeva včetně tvorby ochranné bariéry proti patogenním střevním mikroorganismům. Složení střevní mikroflóry je významně ovlivňováno způsobem výživy.
U novorozenců, kteří jsou výlučně kojeni, je střevní mikroflóra složena z devadesáti procent z bifidobakterií a laktobacilů. Převaha bifidobakterií je způsobena látkami, které jsou obsaženy v mateřském mléku a příznivě působí na růst bifidobakterií a laktobacilů. Tento bifidogenní faktor je v mateřském mléku tvořen převážně oligosacharidy odvozenými od laktózy a glykoproteiny. Osídlení pokračuje během prvních dnů a týdnů, stabilizuje se během výlučného kojení do odstavení a zavedení příkrmů nebo použití přípravků kojenecké mléčné výživy. U dětí uměle živených se vyvíjí mnohem pestřejší střevní mikroflóra, která obsahuje vedle bifidobakterií bakteroidy, enterobakterie, enterokoky
a klostridia. Dospělý typ střevní mikroflóry je dosažen ve věku jednoho až dvou let.
Probiotika a prebiotika
Probiotika jsou živé mikroorganizmy převážně lidského původu, která podávána v přiměřeném množství příznivě ovlivňují náš zdravotní stav. Užívají se hlavně různé kmeny rodu Laktobacillus a Bifidobacterium, jejichž vhodnost byla prokázána fyziologickou přítomností u zdravých jedinců a prospěšností kvašených mléčných výrobků.
Ovlivnění kojeneckých kolik se předpokládá také podáváním prebiotik, mezi které patří oligosacharidy (např. inulin), různé druhy vlákniny, pektiny, xylany a celulóza. Dnes je možné pomoci osídlování zažívacího traktu novorozence „přátelskými“ živými Lactobacily jejich dodáním ve formě Probiotických kapek 10ml BioGaia.
2024 ©